Jan Budař
Inteview

Váš hrdina Hruškovič hrá vo filme na klávesové nástroje. Vieme o Vás, že ste nielen herec, ale aj hudobník. Aký bol alebo je váš vzťah a názor na muziku, ktorú ste hrali vo filme?
Bavilo mě to, ty písničky mají svou neopakovatelnou atmosféru.

Pišťankova novela nebola ešte publikovaná do češtiny, takže predpokladáme, že ste ju nepoznali, keď vám ponúkli rolu? Čo rozhodlo o tom, že ste úlohu prijali?
Pro mě byl hlavním důvodem režisér Juraj Nvota. Viděl jsem jeho předchozí film Kruté radosti a ten se mi moc líbil a hlavně jak jsem Juraje poznal před tím, věděl jsem, že je to velmi milý a vlídný člověk a že se nemusím ničeho bát. A když jsem si pak ještě přečetl ten zajímavý příběh od pana Pišťanka, neváhal jsem ani chvíli a nabídku jsem přijal.

Postava, ktorú predstavujete vo filme nie je práve sympaťák a nevieme o tom, že by ste hrávali v zábavových kapelách na svadbách, či po baroch. Čo Vám najviac pomohlo formovať postavu Hruškoviča?
Já jsem v této roli mohl mít takový pěkný účes a kotlety k tomu a to mi hodně pomohlo, protože jsem si rázem připadal jako někdo úplně jiný a to mě vždy velmi baví. A pak taky to oblečení z té doby a nábytek a rekvizity. Před tím jsem moc nehrál ve filmech z jiné doby než současné a tak jsem se tím nechal unášet, jak všechno bylo jiné a přesto stejné. Jako ta doba sama. Studené sedmdesáté roky.

Nakrúcali ste už s mnohými režisérmi predovšetkým v Čechách. Ako sa Vám pracovalo s Jurajom Nvotom? Vidíte nejaký podstatný problém medzi nakrúcaním na Slovensku a v rodnej krajine?
S Jurajem to byla krásná práce. Jediný rozdíl je snad v tom, že na Slovensku bohužel nevzniká mnoho filmů a že slovenští diváci nejsou moc zvyklí chodit na svoje filmy a to je velká škoda.

V príbehu ste partnerom trom veľmi talentovaným a populárným slovenským herečkám Táni Pauhofovej, Dorotou Notovej a Petrou Polnišovej? Akými boli hereckými partnerkami?
Talentovanými, krásnými, milými a někdy rozverně laškovnými.

Vo filme hovoríte i spievate po slovensky. Vaša slovenčina sa nám veľmi pozdáva. Akoby ste sa narodili na Záhori, tak ako Hruškovič. Mali ste nejaký problém s dialógmi scenára ? Je pre Vás zložité hovorit po slovensky alebo porozumieť slovenčine ?
Tak to mě velmi těší, že se vám moje slovenština pozdává. Bál jsem se, aby nepůsobila směšně a tak jsem se snažil mluvit slovensky pořád i mimo natáčení, abych trénoval přízkuv a velmi mě to bavilo, protože slovenština je krásný jazyk. Mám ji moc rád pro její měkkost, kterou náš jazyk nemá. A slovensky rozumím bez problému, protože jsem se narodil v Československu a je mi hodně líto, že dnešní děti už slovensky skoro nerozumí. To je velká škoda.

Kedy vám bolo na pľaci najťažšie?
Na celé natáčení vzpomínám moc rád, sešel jsem se při něm se spoustou milých, talentovaných a zábavných lidí a pevně věřím, že se ten film bude divákům líbit a oblíbí si ho a budou na něho pyšní, že vznikl na Slovensku, protože já jsem na to pyšný, že jsem tam mohl pracovat a děkuji za to.